První motivy

Co konkrétního vlastně budu malovat jsem opravdu nevěděla, jestli to má být krajina, nebo jen něco v čem si každý najde své? Táhlo mě to k abstrakcím to ano. Začátky jsou vážně těžké, ale i teď například vím, že portréty to nikdy nebudou, ani zvířata ani reálná krajina. Scenérie přírody miluji na fotografiích. Vtipné bylo, že jsem chtěla malovat především velké formáty, v tom jsem měla tedy jasno. Čas pak ukázal, že velké obrazy jsou tak trošku problém, jednak co se týkalo prostorů u mne doma, převozu z místa na místo a i případů, kdy se někomu líbilo co jsem vytvořila, ale neměl na to prostor.

Byl to osud nebo štěstí nevím, ale prvním velkým obrazem, kterým byla abstraktní tráva jsem oslovila společnost, která si nechala namalovat další dva obrazy. Jednalo se také o abstrakce. Dodnes  vzpomínám na to, jak se mi tráva povedla. Tenkrát to byla výzva a opět se mi potvrdilo, že jsem na správné cestě. S každým dalším obrazem rostl zájem a obdiv lidí v mém okolí, dokonce v době kdy přišel do naší země Covid roku 2020 věřte nebo nevěřte malovala jsem ve volném čase velmi intenzivně a v tomto období se spousta obrazů se ocitla v domovech lidí.

Motivy byly pokaždé různé.

Jak jsem něco cítila v myšlence nebo někde zahlédla a motivovalo mne to, tak jsem se rozhodla to jednoduše namalovat. Asi jen ojediněle jsem věděla dlouho dopředu co bych chtěla malovat. V mém případě platí umanutost. Vše ke mně tak nějak přicházelo spontánně a když už mě něco napadlo tak to muselo být na plátně i kdybych to měla tvořit bůh ví jak dlouho. Učila jsem se a učím všechno sama, bez kurzů, které jsem odmítala. Zkoušela jsem nové a nové motivy, přitom jsem se učila pracovat s barvami, technikami a jak se říká hledala se.