Tento obraz je mým návratem k motivům ke konci roku 2023. Myslím, že současně s tímto jsem si uvědomila, jakou cestou bych se chtěla vydat. Minimalistické motivy, volná plocha, jednoduše řečeno. Kostely na kopcích jsou kouzelné a tento můj nebude zdaleka posledním.

Spontánní motiv tvořený špachtlí takzvanou „pastózní“ metodou. Možná právě proto, že miluji zimní motivy, často beru do rukou bílou a černou barvu. Teprve po nanesení barev a vlastním rozpoložení dívám se na obraz a vidím sníh, vodu a potom jako to bylo podobně u mého obrazu s názvem „Impressionismus“ dotvářím kontury ledu a vody.

Přisel podzim a hlavou se mi honily jak jinak než podzimní tóny barev. Musím říct, že zpravidla každé roční období má v určitém smyslu vliv na mou tvorbu. Zavřu oči a vidím ty barvy, vybírám a nanáším na paletu, poté na plátno. Znovu zavírám oči a vidím jak příroda dýchá právě těmi barvami, které jsem...

Toto je opravdu má srdeční záležitost. Miluji zimní minimalistické motivy a ke všemu na velkém plátně, které mi dává tolik svobody bytí. Obraz vzniknul ještě v únoru, kdy byla zima a rotunda připomíná románský styl 13. století. Paradox spočinul v názvu, který jsem mu dala, jelikož jej nikdo nenazve jinak než „kostel“. 100×150    35 500,- Kč

Ve svém životě jsem nejvíce začala vnímat „torza“ ve starých filmech o Řecku nebo Římě a poté kdekoliv kolem sebe. Vidím v nich něco hlubšího než jen pouhou část těla, tak jsem chtěla vytvořit jednou vlastní, krásnou zlato-bronzovou barvou. 90×60       18 500,- Kč

Středobodem této abstrakce je měsíc, úplněk, který jsem zazřela při jarní noci ze zahrady a jelikož jsem měla rozpracovaný tmavý podklad na plátně bylo jasné, jak budu pokračovat.

Otevřela jsem galerii svého telefonu a koukám, co tam vidím? Nějakým způsobem jsem vyfotila zřejmě světlo, nebo to byl snad odraz blesku? Netuším. V tu chvíli do mě vstoupila obrovská energie a impuls k tomu, abych přesně to stejné přenesla na plátno! A tak se stalo. Obraz je sám o sobě nejen minimalistický, ale plný energie a...

Krajina a vítr. Tyto slova visely v hlavě. Chtěla jsem tyto elementy znázornit podobně jako to udělal Van Gogh na obraze „Hvězdná noc“ ovšem v černobílé kompozici a naprosto jednoduše, tedy minimalisticky jak to mám ráda. V závěrečném výsledku motiv rozděluje lidi, kteří se na něj dívají na dvě poloviny. Jedna totiž vidí krajinu a vítr...

Přiznám se, že tentokrát mi byl inspirací umělec, který tvořil podobné obrazy, avšak z plastových pásek. Ohromilo mě to natolik, že jsem chtěla vytvořit něco podobného pomocí barev a špachtlí, které jsem dostala od své nejlepší kamarádky. Designový motiv připomínající zimu, nebo například břízy chcete-li je nadčasový a vynikne ve větších moderních prostorách.

Zelená, zelená, pořád to slyším v hlavě! Byl duben, jarní sluníčko dobíjelo svou energií, a tak to bylo nejspíš tím. Cítila jsem, že jestli to nepřenesu na plátno, tak asi prasknu, ale problém byl v tom, že to byla prostě „jen“ zelená. I kdybych se rozkrájela, nenapadl mě žádný motiv spojený se zelenou barvou, který bych malovat...