Emoce

Málokdo by to do mě řekl, ale pokládám se za velmi sensitivního člověka. I když to nemusí být na první pohled vidět, mé vnitřní rozpoložení se dost často prolíná do obrazů. Nepatřím však mezi ty, kteří malují, když mají deprese nebo jsou smutní, to naopak nesedám k plátnu vůbec.

Úplně nejlepší motivy v mém případě vznikají, když jsem „naštvaná“ nebo, když mám z něčeho „radost„.

Co se týče barev mně dost často mrzí, že většina lidí spojuje kupříkladu černý odstín s depresí a smutkem, ale proč? Nemusí tomu tak být. Příkladem toho je právě můj obraz s názvem „Díra“ kdy jsem se setkala s názorem, že působí smutně, depresivně. Paradoxem je to, že jsem jej tvořila, kdy jsem byla maximálně šťastná, nadšená.