Nanášet olejové barvy můžeme několika způsoby. Mezi hlavní varianty zpravidla patří štětcem nebo špachtlí. Já v současnosti užívám nejvíce štětce. Na samém začátku, kdy jsem tvořila první velké formáty jsem často používala obyčejnou houbičku. Pomáhalo mi to být takzvaně „flexibilní“ a učit se. Stane se, že v návaznosti na motiv, po ní sáhnu i teď. V první polovině...

Ve svém životě jsem nejvíce začala vnímat „torza“ ve starých filmech o Řecku nebo Římě a poté kdekoliv kolem sebe. Vidím v nich něco hlubšího než jen pouhou část těla, tak jsem chtěla vytvořit jednou vlastní, krásnou zlato-bronzovou barvou. 90×60       18 500,- Kč

Středobodem této abstrakce je měsíc, úplněk, který jsem zazřela při jarní noci ze zahrady a jelikož jsem měla rozpracovaný tmavý podklad na plátně bylo jasné, jak budu pokračovat.

Otevřela jsem galerii svého telefonu a koukám, co tam vidím? Nějakým způsobem jsem vyfotila zřejmě světlo, nebo to byl snad odraz blesku? Netuším. V tu chvíli do mě vstoupila obrovská energie a impuls k tomu, abych přesně to stejné přenesla na plátno! A tak se stalo. Obraz je sám o sobě nejen minimalistický, ale plný energie a...

Krajina a vítr. Tyto slova visely v hlavě. Chtěla jsem tyto elementy znázornit podobně jako to udělal Van Gogh na obraze „Hvězdná noc“ ovšem v černobílé kompozici a naprosto jednoduše, tedy minimalisticky jak to mám ráda. V závěrečném výsledku motiv rozděluje lidi, kteří se na něj dívají na dvě poloviny. Jedna totiž vidí krajinu a vítr...

Přiznám se, že tentokrát mi byl inspirací umělec, který tvořil podobné obrazy, avšak z plastových pásek. Ohromilo mě to natolik, že jsem chtěla vytvořit něco podobného pomocí barev a špachtlí, které jsem dostala od své nejlepší kamarádky. Designový motiv připomínající zimu, nebo například břízy chcete-li je nadčasový a vynikne ve větších moderních prostorách.

Zelená, zelená, pořád to slyším v hlavě! Byl duben, jarní sluníčko dobíjelo svou energií, a tak to bylo nejspíš tím. Cítila jsem, že jestli to nepřenesu na plátno, tak asi prasknu, ale problém byl v tom, že to byla prostě „jen“ zelená. I kdybych se rozkrájela, nenapadl mě žádný motiv spojený se zelenou barvou, který bych malovat...

Co konkrétního vlastně budu malovat jsem opravdu nevěděla, jestli to má být krajina, nebo jen něco v čem si každý najde své? Táhlo mě to k abstrakcím to ano. Začátky jsou vážně těžké, ale i teď například vím, že portréty to nikdy nebudou, ani zvířata ani reálná krajina. Scenérie přírody miluji na fotografiích. Vtipné bylo,...

V září 2019 jsem stála na rozcestí svého uměleckého života. Rozhodla jsem se, že budu ještě při své práci malovat. S odhodláním jsem se vydala do papírnictví, plná očekávání jsem nakoupila plátna a akrylové barvy. Jenže od prvního tahy štětcem jsem cítila, že akryl mi není přirozený. Byl to pocit, jako bych šla proti proudu...

První impuls přišel, když jsem čekala dceru a naskytlo se více volného času. Právě tehdy, obklopena klidem a pocitem očekávání, jsem vytvořila svůj první obraz. Byla to abstrakce, inspirující se dynamikou a barevností Picassova stylu, nesoucí v sobě tajemství a emoce těch dnů. Tento obraz byl jako tichý svědek mého nitra, viděný pouze očima nejbližších....